Of Orcs And Men – PC Recenze

Of Orcs And Men – PC Recenze

30.10.2012 Kdo je nejostřejší zelenáč?

Jaké je to hrát za orka a goblina? Povedlo se studiu Cyanide a Spider vytvořit pěkný titul s originálním námětem? Nebo zapadne v šedi her s promarněným potenciálem? To se dozvíte v této recenzi.

Poslat na e-mail | Tisknout |  Sekce: Počítač / Recenze | Čteno: 8037

Hodnocení: 6 3/4

Of Orcs And Men je hra, které sice působí budgetově, ale pokud vám jde o příběh, brilantní hlavní hrdiny, netradiční bojový systém, je to dobrá volba.

Klady
  • -příběh
  • -souboje
  • -audio
  • -hlavní hrdinové
Zápory
  • -technické zpracování
  • -koridorovitý design
Jsme zvyklí, že pokud se ve hře vyskytují obří orci nebo smradlaví goblini, můžeme očekávat, že si s nimi nebudete chtít zajít na kávičku a o víkendu dát partičku kanasty. Toto sice platí i u tohoto titulu, ale v kůži orka a goblina se ocitnete vy.

Zelenokožci „Greenskins“ to nemají v této hře snadné. Ve světě řádí inkvizice pod vedením lidského krále a neprávem porcuje jednoho orka a goblina za druhým. V lepším případě jsou posláni do dolů jako silní otroci. Na spadnutí je i pakt, kterým mají utvrdit své spojenectví království lidí, trpaslíků a elfů.

Antihrdinové
S tímto se musí něco udělat. A celá pouť za atentátem na lidského krále nebude procházkou růžovou zahradou. Musel se najít tedy někdo, kdo se na tuto sebevražednou misi vydá. Sestaveno bylo komando čtyř nejostřejších orků a jednoho z nich budete ovládat. Jmenuje se Arkail a doprovázet ho bude zkušený stopař, goblin Styx, kterého budete také ovládat.

Charakterizace postav se mi opravdu líbila. Není to nic, co bychom nenašli jinde, ale mix těchto dvou týpků se povedl na jedničku. Arkail je hrdý ork, kterého byste si spíše spletli s ogrem. Váží nejméně půl tuny, možná i tu tunu... Jsou to přece jen svaly. Moc se na věci, díky své nátuře, neptá a rovnou koná. A je to tak trochu magor, které mu se hodně rychle zatmí před očima a mlátí vše, hlava nehlava. Za tohle vděčí neslavné bitvě orků a lidí, kde skupina zelených stála proti několikanásobné přesile. Před koncem této brutální a krvavé bitvy, díky všemu tomu masakrování, popadl Arkhaila běs a zmasakroval všechny přeživší. Lidi i orky. Díky tomu si získal mezi svými zelenými kolegy přezdívku „Řezník“.

Styx je naopak malý, hbitý a rozhodně se snaží přemýšlet o následcích. Jednou tedy ne... ale nebudu prozrazovat. Styx představuje typ chytrého a tichého zabijáka, zloděje a lapky. Ve hře má být Arkhailovým průvodcem. Na rozdíl od Arkhaila ho nemotivuje vidina svobody, ale cinkavého zlata.

Tahle povedená dvojka a příběh je nejspíše největším lákadlem a kladem hry. Příběh je celkem solidní a dočkáme se několika zvratů. Získáte některé spojence a jiné ztratíte. Klasika. Final Fantasy to sice není, ale to nevadí. Interakce mezi charaktery je perfektní. Arkhail neumí kontrolovat svou zlobu a Styx neumí kontrolovat svůj slovník. Ten je strohý, vulgární a nevybíravý. Oblíbená anglická slova začínající písmeny „S“ a „F“ jsou tu na minutovém pořádníku. Hra se nachází v těžkých časech a toto neberu jako bezúčelnou vulgaritu. Styx si také prošel určitým peklem, které ho zocelilo. Jeho slovník tak k němu padne jako p***l na hrnec. Přítelkyně měla sice jiný názor, ale hru samotnou nehrála. Co ta ví! Další Styxovou schopností je se zneviditelnit a zbavovat se protivníků tiše a nepozorovaně. Pokud se něco nepokazí.

Řezničina
Na své pouti budete porcovat zejména lidi. Obyčejní vojáci zprvu výzvou nejsou, ale později umí zavařit díky odolným brněním. Ještě vyšší ligou jsou inkvizitoři, jenž vládnou magií a jiní zběhlí orci, kvůli své síle a výdrži. Čas od času narazíte i na nějakého minibosse, který je silnější variantou výše zmíněných.

K porcování vám poslouží relativně úzký repertoár zbraní, na které narazíte nebo které si pořídíte u obchodníku za „Trade Pointy“, což je měna ve hře. Dostanete ji za splnění úkolů nebo za prodej svého vybavení. Výbava může býti i vylepšena. Co se mi nelíbilo, byl způsob držení zbraně u Arkhaila. Zbraň byla držena vždy jen v jedné ruce a ta druhá se flákala. Škoda. U znásobeného „Áahhnolda“ bych čekal jiný přístup. Jednu obouruční zbraň nebo do každé tlapy jednu hračku. K dispozici jsou i různé díly brnění.



RPG?
Co by to bylo za RPG bez schopností? Vaše postavy získávají zkušenosti stejnou měrou a levelují tedy oba najednou. Rozdělovat budete bodíky do čtyř atributů (síla, obratnost, zdraví, mysl), které ovlivňují další vlastnosti postav. Styx a Arkhail také mají k dispozici tři stromy dovedností, každý o šesti. Tři dovednosti získáte v pozdní fázi hry a změní dramaticky styl boje vašich avatarů. Dobrou i špatnou zprávou je, že skilly jsou poměrně vyrovnané. To znamená, že je relativně jedno, které používáte. Můžete používat jen jeden stále dokola, pokud je dobře podpořen útoky svého parťáka. Příkladem budiž, mnou hojně užívaný, skill z Arkhailových defenzivních schopností. Arkhail kopne protivníka a několikrát máchne zbraní kolem sebe. Ideální na čistky skupin. Tohle prakticky zpočátku bohatě stačí. Později musíte přece jen maličko přemýšlet. Speciálně pokud berete v potaz Arkhailův Berserk, který můžete chytře snižovat pomocí jiné schopností. Znamená to ale, že přijdete o útok. V případě, že necháte Arkhaila běsnit, nemůžete ho po chvíli ovládat. Působí větší poškození, je zranitelnější. Ve většině případů to znamená projetou bitvu. A to i přes fakt, že můžete kolegu oživit s malým množstvím zdraví.

Boj samotný se odehrává v real-time módu, který může být téměř zastaven a oběma vašim postavám, mezi kterými můžete přepínat, můžete navolit čtyři dovednosti, které mají provést. Tento systém byl mnohými kritizován. Mně osobně systém maximálně vyhovoval, protože se vzepřel klasickým hack 'n' slash dogmatům, která jsou použita v hrách tohoto typu. Některá kritika padla i na neadekvátní obtížnost ve hře. Někteří protivníci se zdáli být lehčí a později těžší a následně opět jednodušší. Upřímně, tento problém jsem také nezaznamenal a podle mého názoru obtížnost stoupala přiměřeně. Potíže jsem měl pouze v několika soubojích (hráno na normální obtížnost) a i ty byly relativně snadné, pokud se promyslela strategie a pokud jste používali mozek pro výběr kombinací útoků. Případně je dobré využít Styxovu schopnost neviditelnosti a skolit co největší počet nepřátel tiše, před začátkem hlavní řeži.

Je jen velká škoda, že hra nenabízí kooperativní multiplayer. Styl hry k tomu přímo vybízí.



AI je v boji průměrná. Žádné speciální obchvaty nečekejte. Protivníci se vás snaží rozsekat přímo. I tak jsou boje intenzivní, protože vám působí solidní poškození. AI je však podprůměrná, pokud využíváte k odstranění nepřátel tichých Styxovým metod. Pokud hlídky prochází okolo skoleného protivníka, nic se neděje a patrolují dál. Jindy naopak vyvolají alarm i když to nečekáte a i když je protivník skolen beze svědků. Obecně řečeno, „stealth“ pasáže mají velmi nízkou kvalitu.

Hezky i nehezky
Po technické a designové stránce je hra hodně ambivalentní záležitostí. Vaši hrdinové jsou zpracováni detailně a je radost na ně pohledět. Animace však není úplně nejúžasnější a je cítit budget, časová tíseň nebo lenost animátorů. Některé animace působí odfláknutě. Toto se týká hlavně lidských postav ve hře, které působí jako z pět, možná i více let starého titulu. Textury také nepatří k nejostřejším.

Potěší tak alespoň nízká náročnost. Hra jela na plné pecky standardně maximálních 75 snímků a rozjede ji tak téměř každý.

Design úrovní je velmi striktně koridorovitý a není kde zabloudit. Hra si nehraje na žádné rozsáhlé RPG s velkou, nebo i malou volností. Jsou však zde i místa, která jsou na pohled poměrně pěkná.

Symfonie klidu
Naopak se velmi povedla zvuková stránka hry. Na hudbu se dá pět pouze chvála. Je znát opět budgetový titul. Hře by slušelo více nástrojů pro pompéznější dojem, ale samotné motivy a melodie jsou okouzlující a podbarvují atmosféru, ať už putujete krajinou nebo právě bojujete. Dabing u Arkaila a Styxe je perfektní. U lidí je však průměrný až podprůměrný. Toto až tak moc nevadí, protože poslouchat budete hlavně oba zelenáče. Záporem je špatná synchronizace rtů.

Ovládání hry je v pořádku. Pro pohodlí doporučuji gamepad (hráno s ovladačem pro Xbox360). Hrát se dá v pořádku i s myší a klávesnicí.

Happyend
Finální verdikt nad hrou pro mne nebylo až tak těžké zplodit. Je pravda, že hra někdy působí levně, hlavně technický aspekt, ale vyprávění o dvou zelených hrdinech je tak pěkně a poutavě vytvořeno, že se hru vyplatí hrát už jen kvůli tomu příběhu. Sám jsem měl problém se od dvacetihodinového dobrodružství odtrhnout. Vše je dále podbarveno atmosférickým audiem. Potěšil mne také bojový systém, který nezapadá do standardního klišé.

Přestože tato hra není žádná bomba, s nízkým hodnocením od některých českých kolegů, a nejen těch, nesouhlasím. Hra se mi zamlouvala více než takové Dragon Age II, které je recenzenty poměrně vychvalovanou záležitostí... Pokud čekáte hardcore RPG, hra pro vás opravdu nebude to pravé ořechové. Of Orcs And Men je ale fajn hra. Ideálně doporučuji fandům solidních příběhů. Když ne za plnou cenu, tak určitě až zlevní.

Pavel Kovalančík

Minimální konfigurace:
Doporučená konfigurace:
Testovací konfigurace:
Info:

Související články

Články tohoto autora

Reklama
Přidat stránku jako domovskouPřidat do oblíbených
Reklama
| optimalizace PageRank.cz | Recenze-her.cz - češtiny, návody, videa | Czin.eu