DMC: Devil May Cry - PC Recenze

DMC: Devil May Cry - PC Recenze

31.1.2013 Zapláče ďábel i popáté?

Když se řekne Devil May Cry, mnohým se vybaví frenetická a stylová řezanice s charismatickým lovcem démonů. Když se řekne restart série a nový design hlavního protagonisty, mnohým se hrůzou naježí všechny chlupy na těle. Včetně mne. Kde je pravda? Jaký je nový DMC: Devil May Cry? Pokračujte v čtení této recenze.

Poslat na e-mail | Tisknout |  Sekce: Počítač / Recenze | Čteno: 5102

Hodnocení: 7 1/4

Nové DMC je nakonec povedenou hrou. K dokonalosti jí chybí dost, ale fandům série se snad zavděčí, stejně jako novým hráčům.

Klady
  • -soubojový systém
  • -Dante je stále Dante
  • -design
  • -soundtrack
  • -délka
Zápory
  • -nezáživné charaktery
  • -bossové mohli být nápaditější
  • -druhá půlka hry je kvalitativně horší
  • -zahozená historie
Lekce historie
Když se v roce 2001 v hlavách designérů Capcomu rodil nápad o hře, jež měl být vzdáleným příbuzným Resident Evilu, možná nikdo netušil, že se zrodí nové herní universum. A to kultovní. Mluvím samozřejmě o prvním dílu Devil May Cry, který představoval stylovou pařbu s kvantem démonů, pěknými bossy, hektolitry krve a samozřejmě sarkastickým a charismatickým bělovlasým Dantem. Hra se vyznačovala fantasy atmosférou s gotickými prvky, řízným soundtrackem a špičkovou akční hratelností. Příběh také nebyl zlý, přestože se nejedná o hlavní devizu hry.

O dva roky přišlo na svět pokračování a žel, Capcom šlápl vedle a to silně. Hra nebyla totální katastrofa, ale jednalo se stálo o velmi průměrný titul nedosahující kvalit debutu ve všech směrech.

V roce 2005 vyšla modla Devil May Cry 3 a hráči mohli být opět šťastní. Titul nabízel vše, na co si fandové jedničky pošušňávaly. Katedrály, charismatické postavy a propracovaný soubojový systém, nekonečná znovuhratelnost. Vše si zasluhovalo pět hvězdiček z pěti a právem.

O tři roky později vyšlo předposlední pokračování a vzbudilo rozruch rozhodnutím o změně hlavního hrdiny. Ten se sice originálu v lecčem podobal, ale prostě to nebyl Dante, byť i ten byl v titulu přítomen.

No a nyní, po pěti letech, je na světě nejaktuálnější titul opět s Dantem. Nicméně mladším, hubeným, s krátkým tmavým sestřihem. Zahozeno také bylo prakticky ono universum a vše co bylo doposud vytvořeno a jedná se o reboot série. Výroba nebyla čistě Capcomácká, ale titul byl svěřen studiu Ninja Theory (např. Heavenly Sword – 2007). Zda to bylo dobře se dovíme dále.

Story?
Příběh nebyl nikdy silnou stránkou série. Spíše než „cíl“ byla důležitá cesta. I tak ale bylo fajn odkrývat nové skutečnosti v prvním sezení. Příběh v tomto DMC není vůbec špatný. Je zasazen do současnosti, či blízké budoucnosti a prakticky se točí okolo vymývání mozků médii, jež jsou řízeny démony a kterým vévodí ten nejhorší z nich. Aby s tím měl něco společného i hlavní hrdina, tak i jeho životní příběh je ovlivněn akcemi tohoto zloducha. Zápletka je dostačující. Na vaší pouti za záchranou zotročeného lidstva vám pomůže i starý známý, katanu třímající Vergil a mladá čarodějka Cat, který umí vyvolávat portály do světa „Limbo“.

Co mne neoslovilo bohužel byly charaktery Vergila a Cat. Cat je silně naivní i skrze zkušenosti, kterými si prošla a fakt, že nosí divně vyhlížející kapuci do poloviny hry jí moc nepomáhá. Rozhodně se nemůže s rovnávat s luxusní Lady, která nedisponovala nadlidskou sílou, ale disponovala pistolemi a bazukou, když bylo třeba. A ani s takovou Trish, která metá z rukou blesky, má styl a pěkný kožený obleček. Ten je to nejdůležitější.

Vergil oproti DMC3 působí klidně a je zajímavé, že svou katanu Yamato skoro nepoužije. Naštěstí na konci nezklame.

Pochvalu více zaslouží démoni, kteří jsou nejen hnusní napohled, ale i co se jejich nitra týče. A to si pochvalu zaslouží.

Největší překvapení byl pro mne ale Dante, u kterého jsem změny ve vzhledu a charakteru obával ze všeho nejvíce. Naštěstí i přes nemilý první dojem je to náš starý, ehm mladý, vtipkující, sarkastický, samotářský drsňák.

To hlavní - řezanice
V různých preview jsem se dočítal, že soubojový systém je jaksi jednodušší. To za sebe naštěstí nemohu kvitovat. Nemám sice odemklé všechny pohyby a schopnosti, ale mám jich dost na to, abych mohl předvést nějaké pěkné divadélko s komby, v kterých si podržíte démony ve vzduchu několik vteřin, zatímco porcujete je i jiné zároveň a ještě si v průběhu komba čtyři krát změníte zbraň. Podobně jako tomu bylo v DMC3. Novinkou je přitáhnutí k protivníkům nebo naopak přitáhnutí protivníků k vám. Je to taková obdoba Devil Bringeru z DMC4. Tento nový element opět přidává na dynamičnosti a flexibilitě soubojů. Hodí se i při prozkoumávání světa. Arzenál zbraní je dostačující, přestože by více kousků titulu slušelo. Kromě klasiky meče Rebellionu získáte obdoby zbraní z předchozích her. Jen s jinými jmény. Novinkou je možnost změny všech zbraní během mise. Škoda jen, že sekundární zbraně nejsou více charakteristické a je relativně jedno, které používáte. Pokud se neučíte komba speciálně s určitými kousky, které mají nějaký ten speciální pohyb.

Co mě v soubojích nepotěšilo, jsou nepřátelé, které musíte skolit pouze s určitým typem zbraně. Není to nic závažného, ale dle mého to zpomaluje svižnou akci. Druhá věc, která mne mrzí, je relativně malý počet bossů a hlavně jejich obtížnost, která je ve rovnání s předešlými tituly, mizerná. Žádné zásadní změny v modelech chování. Samotnou hru jsem hrál zpočátku hned na nejtěžší obtížnost, která je přístupná a ačkoliv jsem párkrát „lehnul“. Většinou se vše podařilo na první pokus a to včetně většiny bossů. Naštěstí hra nabízí další čtyři obtížnosti po dohrání a poslední z nich je opravdu mlska pro extrémní masochisty. :)) Hra pro mne mohla být jednoduchá také díky zkušenostem právě z kultovního DMC3. Nováčci tedy spíše ocení relativně nižší obtížnost, při které se naučí základy, koupí si upgrady a nebudou permanentně frustrováni.

Jak dlouho?
DMC nabízí solidní dobu hraní. Na třetí obtížnost jsem dojel hru za osm hodin, což je průměr pro akční titul. Tím ale zábava nekončí. Můžete hledat skryté předměty, dokončovat tajné mise. A hlavně si můžete každou z těch dvaceti úrovní zahrát znovu a znovu pro lepší hodnocení. To je klasicky vidět po dokončení mise. A pro trojité S se musíte opravdu hodně snažit. Výsledky je pak možno poslat do online žebříčku. Hra vám tedy díky systému hodnocení a velkému množství obtížností vydrží hodně dlouho.



Design
Design je pro mne dvousečným mečem. Na jednu stranu jsou protivníci moc pěkně udělaní. Nejhustější je asi „primadona“ v továrně na limonádu, která představuje snad jednu z nejhnusnějších příšer v celé sérii. Solidně jsou zpracováni i ostatní šéfíci a i obyčejné mobky. Obou však mohlo být více typů. U bossů by i stačilo, kdyby se někteří z nich ve hře objevili třeba vícekrát. Podobně, jako například Vergil v DMC3.

Zvláštní situace nastává ohledně designů úrovní. Speciálně pouť v počátku hry působí skvěle. Ostatní úrovně působí spíše průměrným dojmem. Jedná se o můj subjektivní dojem. Chybí mi gotické katedrály, temná prostranství. Jasně, děj nového DMC se odehrává v současnosti v „normálním“ městě. Na obhajobu hry ale hodnotím kladně grafické zpracování těchto lokalit. Ať už jsou tomísta v hmotné realitě nebo místa v Limbu, které představuje jakousi trhlinu mezi světem démonů a lidským světem. V Limbu je perspektiva změněna a objekty často jinak rozmístěny. Tato část hry představuje novinku v hratelnosti v podobě „3d hopsaček“. Jestli to byl kladný krok, nechť si každý udělá názor sám. Podle mne se jedná o prvek, který je ve hře zbytečně často a jež mohl být klidně i kompletně vynechán.

Audio
Čím hra září je soundtrack od norské electro-rockovo-metalové formace Combichrist. Hře tato hudba dodává opravdu koule. Dabing a dialogy jsou většinou perfektní. Snad jen u Vergil a Cat nejsou dokonalé. Zejména náplní.

Tak třpytivé
Ne, zas tak moc třpytivé vše není. Grafika a animace je ale na solidní úrovní. Nejedná se sice o vrchol dnešních technologií, protože hra používá letitý, ale stále osvědčený Unreal Engine 3. Výhodou je, že hru rozjede na své mašince snad každý. Vysoký framerate je tak téměř zaručený a to je velmi důležité v tomto typu her. Minimem je slabší dvou jádro, 2GB RAM, HD3850 či GT8800 v případě Nvidie.

Nezlomte si prsty!
Ačkoliv je to možné, hru je možno ovládat i na klávesnici a myši, ale silně nedoporučuji. Ideální volbou je nějaký kvalitnější gamepad, který něco vydrží.

Závěr
DMC je pro mne zvláštní hrou. Titul, kterého jsem se obával jak čert kříže ve mne nakonec vzbudil spíše kladné pocity. Na druhou stranu hra podle mě není perfektní a přišlo mi, že první polovina hry je vytvořena s větší péčí. Hlavní deviza, kterou je bojový systém, se povedla na jedničku. Designově je hra povedená solidně. Asi nejvíce zamrzí charakterová prázdnota u Vergila a Cat, se kterými strávíte dost času. Velkou škodou je odhození všeho, co bylo vytvořeno a nastíněno v dřívějších dílech. Hra umí také zabavit na hodně dlouho. Trošku je otázkou, jestli hře ale budete chtít toliko času nakonec věnovat či se vrátíte k předchozím klasikám. Zejména třetímu dílu.

Pavel Kovalančík

Minimální konfigurace:
Doporučená konfigurace:
Testovací konfigurace:
Info:
Výrobce: Capcom
Vydavatel: Ubisoft
Distributor v ČR:
Datum vydání: 23.5.2006
Multiplayer: NE
Počet hráčů:
Platforma: PC
Officiální stránky: ZDE

Související články

Články tohoto autora

Reklama
Přidat stránku jako domovskouPřidat do oblíbených
Reklama
| optimalizace PageRank.cz | Recenze-her.cz - češtiny, návody, videa | Czin.eu