Bioshock Infinite - PC Recenze

Bioshock Infinite - PC Recenze

5.4.2013 Nejlepší ze tří?

Recenze na jeden z nejočekávanějších titulů tohoto roku je tu. Pokračujte dále ve čtení třetího sci-fi přírůstku, Bioshock Infinite.

Poslat na e-mail | Tisknout |  Sekce: Počítač / Recenze | Čteno: 6887

Hodnocení: 9 0/

Bioshock Infinite je jedním z nejzajímavějších titulů poslední generace a i přes své mouchy si zaslouží pozornost všech seriózních hráčů nebo milovníků skvělých příběhů se zajímavými postavami.

Klady
  • -jednoznačně fenomenální příběh
  • -architektura
  • -grafické pojetí
  • -detaily na každém kroku
  • -postavy ve hře
  • -dabing a audio složka
Zápory
  • -škoda, že chybí multiplayer
  • -umělá inteligence
  • -monotónnost arzenálu
  • -omezené množství zbraní, které můžete nosit u sebe
Opět lekce historie
V roce 2007 vytvořilo studio Irrational Games kultovní titul, který nás zavedl do zatopeného světa města Rapture. Hra kromě obecně dobré hratelnosti, originálního světa a kultovní postavy Big Daddyho nabídla solidní příběh s několika překvapeními či morálními volbami. Z hry byl samozřejmě hit a dodnes byl považován za nejlepší díl série.

O tři roky později jsme se do světa Rapture vrátili, a i když byl v recenzích hodnocen nižšími známkami kvůli ne-originalitě prostředí a relativně malému počtu vylepšení, já měl druhý počin mnohem raději kvůli hlubšímu zaměření na postavy ve hře. Citově si mne hra získala více a pro mne to byl mnohem lepší díl než jednička.

Další tři roky uplynuly a máme tu poslední díl trilogie, který je zasazen do zcela nového světa. Nebojte se však. Najdeme zde stejné nebo i velmi podobné prvky. Pojďme si ale představit titul hezky od začátku.

Božské město Columbia
Příběh je zasazen na začátek dvacátého století. Amerika ještě pociťuje dopad občanské války. Výjimkou je město Columbia, jehož stvoření však také souvisí s válkou severu proti jihu. Díky tomu, že je město v nebesích a je zcela nezávislé se zdá, že je to prostě učiněný ráj. Ráj, který pomohl vytvořit samozvaný prorok a vůdce tohoto světa, Zachariáš Hale Comstock, který je všemi až fanaticky uctíván.

Vy do hry vstupujete jako drsný, válkou znavený Booker DeWitt, jenž má kromě problémů s válečnou minulostí také problémy s gamblingem a dalšími hříchy. Jako nezávislý detektiv tak přijme nabídku která se neodmítá. Dvojice cizinců požaduje, aby navštívil Columbii a přivedl zpět dívku jménem Elizabeth zpět dolů, do „normálního světa“. Booker dostane krabičku se zbraní, vzkazem, klíčem a hurá do majáku, který připomíná ten z Bioshoku 1 a 2 a jehož modul vás přivede do nebeské Columbie. Opět vám probleskne hlavou flashback, když se při letu můžete rozkoukat po Columbii podobně, jako po městě Rapture v originále. Je skvělé, že si titul, nenavazující na ty původní uchovává spoustu podobností a přivádí vám vzpomínky zpět. Pokud jste ale Bioshock 1 a 2 nehráli, vůbec to nevadí. Můžete si je klidně zahrát retrospektivně. Ničemu to neublíží.



Ráj na pohled
V úvodních minutách budete žasnout díky umění studia Irrational. Vše je krásné a zářivé. Toto se dá říci o architektuře, ale také o obyvatelích Columbie. Alespoň o vrchním tisíci. Průvodní lokace, které zastupuje zahrada nebo veselý jarmark, kde si můžete i zastřílet ze vzduchovky, jsou prostě parádní. Všude jsou veselí lidé – rodiny se šťastnými dětmi. Přesto tu něco maličko nesedí. A to poznáte v úvodu díky hře, kdy musíte hodit míčem na pár bělocha a černošky. V Columbii vládne ultra-nacionalistická, rasistická filosofie. Filosofie, jež je normou. Černí obyvatelé Columbie se hodí jen na ty nejpodřadnější práce, asiaté jsou synonymem pro lži a tak dále.

Po tomto úvodu se spustí mašinérie plná chaosu, protože Booker oplývá jistým znamením a stane se psancem ještě předtím, než dosáhne cíle a potká Elizabeth, která je klenotem hry. Je to příjemná mladá žena, která je držena Comstockem ve věži, v které tráví většinu času čtením. Navíc ovládá schopnosti, kdy umí přivést některé předměty z jiné reality. Autoři hry slibovali, že Elizabeth bude prakticky dokonalá po charakterové stránce a hráč se s ní sžije a bude doslova učarován. Na jednu stranu je to pravda, Elizabeth umí být veselá i smutná, komunikuje s vámi, prohlíží si okolí. Na druhou stranu svým charakterem, vnitřními pochody a změnami nepřekoná jinou čerstvou hrdinku Laru Croft z nového Tomb Raidera. To ale není zas tak překvapivé a myslím, že většina hráčů bude s Liz spokojena.

Příběh je vyprávěn chytlavě, až je těžké tomu uvěřit. Navíc, jak hrou postupujete, různá zjištění a zvraty umí překvapit a udivit ještě více. Titul hrajete se zatajeným dechem, co se stane dále. Infinite navíc graduje i ve své závěrečné animaci. Tam kde jiné hry v klidu dovypráví svůj příběh, tam má Infinite svůj vrchol a klimax. Po dohrání titulu jsem měl spadlou čelist a ještě několik hodin se mi hlavou honily různé myšlenky a souvislosti. A vězte, že si hru budete chtít zahrát znovu, abyste odhalili informace, kterých jste si nevšimli nebo kterým jste nerozuměli. Hra vám dává jisté nápovědy, které souvisí s příběhem, nicméně zpočátku představují více hádanky, kterým nebude za mák rozumět. Po dokončení hry ale začnou dávat smysl.

První dohrání na normální obtížnost zabere tak patnáct hodin. Hrací dobu si můžete prodloužit nebo zkrátit, kromě změny obtížnosti, podle toho, jestli plníte vedlejší mise nebo nalézáním audio pásek, které poodhalují pozadí skutečností v Columbii. Navíc můžete najít i více lahviček vylepšující vaše štíty, zdraví nebo manu. Booker při putování narazí i na upgrady svého vybavení. Můžete přidat svému útoku ohnivé poškození nebo vysátí života při skolení nepřátel. Kousků je celkem dost, ale opravdu užitečných je jen pár.

Po dokončení titulu také odemknete režim 1999, který navazuje na hratelnost stříleček starého milénia. Obtížnost je mnohem větší, bližší starým titulům.

Nově chybí v Infinite morální volby. Pár rozhodnutí na vás čeká, ale jedná se jen o kosmetickou záležitost. Hra má tedy jen jeden konec, ale jako zápor toto rozhodně brát nemusíte.

Obyčejná střílečka?
Většinu času se budete bez jakéhokoliv překvapení věnovat přestřelkám. Nepřátelé jsou obvykle členy bezpečnostních složek města, později potkáte rebelanty, kteří jsou ale prakticky stejní, co se funkce týče. Někdo vás chce sejmout zblízka, jiní to do vás kropí z dálky. Ikonického Big Daddyho tu nahrazuje Handyman, což je další technologický zázrak. Je to kyborg s inteligencí jedince, ale bez původního těla. Škoda jen, že mu chybí osobnost, jako je tomu u přerostlého potápěče s vrtákem místo ruky. Samotné souboje mají maličko jiný nádech, protože se boje odehrávají více v otevřených lokacích. Tento jiný přístup představuje svěží vánek v sérii.

Souboje se nesou ve stylu old-school. To díky primitivní A.I. Spíše než inteligence vám zatopí počet nepřátel a jejich přesnost, pokud se nemáte za co schovat. Na druhou stranu i přes jejich hloupost jsou souboje zábavné a neotravují. Asi i díky vigorům, což jsou prakticky plasmidy z původních her. Tyto speciální schopnosti zde navíc většinou najdete a nemusíte je kupovat v automatech pro to určených. V těch se dají pořídit jejich upgrady. Vigory často připomínají některé plasmidy z originálů, například blesky, které umí omráčit. Hejno vran má prakticky stejnou funkci jako včelí roj a podobně. Je trošku škoda, že vigorů je ve hře poskrovnu. Většinu z nich získáte v prvních hodinách hraní a není důvod se těšit na ty další, protože ve hře pak, až na výjimky, prostě nejsou. K jejich vyvolání slouží energie Salt, zastupující ADAM z dřívějška.

Zbraňový arzenál je na tom oproti vigorům opačně. Přesto se stejným výsledkem. Zbraní je zde opravdu hodně, ale narazíme na dva problémy. Prvním je, že v jednom okamžiku můžete mít u sebe pouze dvě a pokud chcete jinou, musíte si jí prostě najít a sebrat z poražených nepřátel. Druhý problém je jejich recyklovanost. Máte sice jinak vypadající zbraň, nicméně se stejným nebo velmi podobným účinkem a charakterem. Já si tak u sebe nechat šestiraný revolver a brokovnici. Pokud koltu došly náboje, byl čas na změnu. S touhle kombinací jsem hrál od čtvrtiny hry až do konce. Další nové přírůstky jsem prakticky ani nezkoušel. Repertoár je složen z klasik typu pistole, samopal, brokovnice, raketomet nebo jejich obměny lišící se kadencí, účinkem. K upgradování zbraní a získání munice opět slouží další automaty.

Novinkou, kterou můžete ale nemusíte využívat jsou kolejnice ve vzduchu. Kromě rychlého cestování po městě jdou dobře využít i při samotných přestřelkách. Je to originální prvek zrychlující tempo hry a je obrovská škoda, že titul nepodporuje multiplayer. Ten by mohl dostat díky tomuto způsobu dopravy nového rozměru.

V přestřelkách také využijete schopnosti Elizabeth, která vám může pomoci a přivolá různé předměty z jiných dimenzí. Za ty se můžete skrýt, nebo můžou mít podobu střílny.



Nesmrtelný Unreal 3
Hra stejně jako předchůdci využívá UT3 enginu. Avšak značně modifikovaného. Titul ve výsledku vypadá skvěle. Hra světla a stínů je na velmi slušné úrovní. Přidány byly i Direct X 11 efekty jako diffusion depth of field, pokročilé metody high definition ambient occlusion a jiné. Postavy nemají dokonalou animaci pohybu, ale díky stylu, který připomíná barevný komiks, více než hyper-realistické orgie, to nevadí. Nejen díky stylu, ale vůbec díky úsilí a ostatním detailům, kterým se vývojáři věnovali.

Potěší přátelská nenáročnost. Na mém c2q 6600@3GHz, 8GB Ram a HD7850 2GB hra jela na plné pecky i s alternativním post-processingem, který je standardně nastaven na normální úroveň. Počet snímků byl přibližně okolo šedesáti za vteřinu. Vytknul bych však zpracování vertikální synchronizace, která framerate snížila klidně i o dvacet snímků. Doporučuji hrát hru v režimu okna bez rámečků (windowed full-screen), jenž je podporován. Ten problém eliminuje. Krátké snížení pocítíte i pokud vejdete do nové lokace. Toto je asi problém automatického ukládání pozice. Hru si nemůžete manuálně uložit, což by se dalo považovat za další menší výtku.

Rozdíl mezi nižším nastavením detailů grafiky a nejvyšším není dramatický, jak by někdo čekal. Hru si tedy zahrají i majitelé starších šunek. Jako minimum je doporučeno dvoj-jádro s taktem 2,4 Ghz, 2GB Ram, HD3870/8800GT. Negativní krok je nutnost mít alespoň Windows Vista a novější. Majitelé Windows XP utřou nos.

Ve stylu retra
Hudební stránka je opět skvělá. Navíc se zde dočkáte více hudebních stylů. Nově přibude dávka country hudby. Po zvukové stránce je hra také v pořádku a v čem rozhodně exceluje, je dabing. Ať už mluví Elizabeth, Booker nebo ostatní zúčastnění. Hlasy a dialogy jsou prostě parádní.

Ideálně s hlodavcem
Hra vychází samozřejmě i na konzolích a tak titul rozezná automaticky můj ovladač k Xboxu 360. Jako u všech FPS doporučuji ale klasickou kombinaci myši a klávesnice pro preciznější zaměřování. Jsem si ale jistý, že někteří z vás patří mezi experty i s gamepady.

Hodnoty nadevše
Bioshock Infinite je skvělý příklad, že hra nemusí mít ultra realistickou grafiku, nemusí mít dokonalou umělou inteligenci. Z titulu čiší energie, obsahuje sympatické hrdiny a charismatické zloduchy. Největším tahákem je fenomenální příběh se zakončením, o kterém si můžou nechat zdát i ta nejlepší RPG. Je to titul, který vás, díky velké dávce morálních hodnot i jiným konceptům, bude ještě nějaký čas nahlodávat a na který rozhodně nezapomenete. Je to titul, o kterém se nebojím říci, že je mnohem hodnotnější a přínosnější než blahoslavený, první Bioshock.

Pavel Kovalančík

Minimální konfigurace:
Doporučená konfigurace:
Testovací konfigurace:
Info:

Související články

Články tohoto autora

Reklama
Přidat stránku jako domovskouPřidat do oblíbených
Reklama
| optimalizace PageRank.cz | Recenze-her.cz - češtiny, návody, videa | Czin.eu