Alien: Isolation - PC Recenze

Alien: Isolation - PC Recenze

13.10.2014 A sliz teče proudem?

Milovníci pomalého plížení, scifi a kyseliny, teď je tu něco pro vás. Více v recenzi na Alien: Isolation pro PC.

Poslat na e-mail | Tisknout |  Sekce: Počítač / Recenze | Čteno: 5613

Hodnocení: 8 0/

Velmi dobrá a temná hra se silnou atmosférou, několika chybami a rozporuplným grafickým zpracováním.

Klady
  • -hra světla a stínů
  • -audio složka
  • -umělá inteligence vetřelce
  • -dokonalá atmosféra
Zápory
  • -textury a animace
  • -stealth není vždy perfektní
  • -málo únikových cest
  • -(savepointy)
Opakování matkou moudrosti. Hry podle licence, ať se jedná o komiks nebo film, to mají těžké. Obvykle jde o dojnou krávu, která má jen sypat a kvalita jde stranou. Zaprodaný Alien Colonial Marines od Gearboxu, buď zářným příkladem. Doteď nechápu, jak si mohli dovolit dát hru jinému studiu a nijak ji důkladně nekontrolovat. No k čertu, když si na to i teď vzpomenu, jen nevěřícně kroutím hlavou. Naštěstí (částečně...) Sega nezanevřela na značku a máme tu lehce nahypovaný Alien: Isolation od Creative Assembly. Matadoři z Británie mají za sebou dlouhou historii a například Stunt Car Racer již z konce osmdesátých let. Více známi jsou ale pro svou sérii strategií Total War. Případně pak akční řežbou Viking: Battle for Asgard. Podíleli se také na předělávkách her o nejrychlejším ježkovi na světě Sonicovi a sportovních titulech. Nás ale teď zajímá, jak je na tom poslední vydaný titul o slintající příšeře.

Alien Isolation není typickou akční střílečkou, kterou jsme mohli několikrát okusit. Žánrově spadá hra do kategorie striktně plíživých stealth akcí. S tímto faktem se musí ke hře přistupovat a také musí být daný žánr skutečně v oblibě hráče, který si hru pořídí, jinak bude opravdu, ale opravdu velmi zklamán a znechucen. Ono vás může znechutit více prvků hry, ale o tom později. Začněme ale typicky příběhem.

Jste technik Amanda Ripley(ová) a ano, vaše matka byla člen ztracené lodi Nostromo, Ellen Ripleyová z původního Vetřelce a Vetřelců. Vydáváte se na misi, kdy máte za úkol prozkoumat gigantickou vesmírnou stanici Sevastopol, protože by měla oplývat nalezenou černou skříňkou z patnáct let ztraceného Nostroma. Ještě než se nalodíte na stanici, stane se malá nehoda a vy si to chvilku plachtíte vesmírem a nejištěni. Na Sevastopol se ale dostanete v jednom kusu. Po pár minutách hraní se seznámíte s Axelem, který vám ukáže nějaké základy jen proto, abyste se seznámili s ovládáním, principy a hlavní postavou titulu. Krvežíznivým xenomorfem s velkým apetitem. Nejen to, pro mne, snad otravnější nepřátelé jsou androidi druhotné společnosti, starajíc se o chod stanice (vypadají jako Fantomas). Ty ovládá zmagořená umělá inteligence – proto i tak málo populace. Dodejme, že androidi opravdu neslouží a nechrání posádku. Spíše naopak, při první příležitosti rádi pacifikují chytnutím za hlavu a rozbitím o zeď. Navíc jako androidi toho docela i dost vydrží. Tři trefy do hlavy ustojí jako nic. Nejlepší je se tedy schovávat. Občas ale narazíte i na přeživší. Někdy jsou přátelští, více však se snaží udělat díru do vaší hlavy.



Ve hře se budete většinu času skrývat. K úkrytu slouží mnoho míst, jenž jsou rozseta po základně. Jsou to skříně, kumbály, ventilační šachty, ale třeba je možné se schovat i pod stůl. Rimmer z Červeného trpaslíka by měl radost, kam až může zalézt. Takto se schováváte i před mozkocucem s hlavou jako banán. Je to odklon od filmové fikce, kde vetřelec nemá oči, ale „cití kořist“, ale změna byla nutná, aby hra fungovala tak, jak funguje. Navíc vetřelec (všimněte si použitého singuláru) není nijak naskriptován, o jeho ovládání se stará A.I., která vás dokáže zatraceně překvapit, když to nejméně čekáte. Chodí různými cestami, bafá na vás z rozdílných šachet a v kombinaci s otravných ukládacím systémem dává zabrat, speciálně na vyšší obtížnosti – ty má Isolation tři. Reaguje také na hluk, který vydáváte.

Hru si nemůžete ukládat kde chcete. K uložení používáte skromně umístěné terminály. Aby toho nebylo málo, po uložení je ještě na terminálu časový cooldown, takže chvíli trvá, než bude moci být opět použit. Tragédie je také, pokud si hru uložíte v těsné blízkosti nepřátel. Někdy dochází k situaci, kdy se plížíte třeba i patnáct třicet minut jen proto, abyste byli večeří vetřelce ze stropní šachty. U dalšího pokusu vás dostanou androidi, protože jste se dostali do slepé uličky z které vede jen jeden nebo dva východy. A to i přesto, že by ostatní překážky mohl kdokoliv přelézt a pokračovat dál. Omezení pohybu vidím jako velký neduh titulu. Společně s frustrujícím ukládáním je to kombinace, která vás často donutí titul vypnout a odpočinout si.

Amanda umí alespoň používat střelné zbraně, ne že by byly alfou a omegou. Osaháte si jich jen několik. Například pistoli, brokovnici, typický plamenomet, ideální na zastrašení slintala obecného, a něco málo i na blízko. Navíc, jako technik, si budete vytvářet i vlastní a více důležité gatgety. Oslepující granáty, kouřové, molotovy. Vytvořit si dokážete i lékárničky, kterých nikdy není dost. Předměty se hodí hlavně na odlákání nepřátel, abyste se potichu a bez újmy proplížili do dalších lokací. Vaši největší zbraní je ale zůstat nespatřen. K tomu pomáhá i šikovný detektor pohybu. Dávejte si ale majzla. Jeho pípání umí přilákat jak androidy, tak i našeho slintu, i v úkrytu. Všeho s mírou... Amanda je také inteligentní a umí hackovat mnoho dveří a zařízení. Tyto minihry jsou díky diverzifikaci moc fajn. Pokud jste v absolutní tmě, ještě máte k dispozici svítilnu. Ta také umí nalákat všechny nepřátele.

Hře musím dát palec nahoru za dokonalou atmosféru, kterou vytváří. Za prvé, je to za konceptuální úroveň. Ve hře mnoho času strávíte chozením, zkoumáním, čtením terminálů a posloucháním audio pásek původních obyvatelů Sevastopolu. Jejich příběhy jsou zajímavé. Odkrývají mnohé skutečnosti a tajemství ze životů posádky a návštěvníků. Stylově se vše nese v duchu prvního filmu. Technologie sice působí „vesmírně“, ale je dost retro. Čeká vás po celou dobu drsné dobrodružství. Strach, že někde na vás prostě číhá. Titul se opravdu dá označit jako horor a ze všech her snad nejlépe kopíruje atmosféru filmu. Velkou úlohu na tomto má i kvalitní dabing a brilantní hudební složka, která se dynamicky mění dle situace. Pokud jen zkoumáte polo-prázdný Sevastopol, slyšíte lehce znepokojivou, ale mírně uklidňující chladnou melodii a pokud vás třeba honí nebo hledá slizoun či droidi, hudba vám zapříčiní dramatické zvýšení tepové frekvence.



Za druhé, je to grafické zpracování. To je nicméně dvousečné a sám nechápu, jak se toto mohlo tvůrcům podařit (pohnojit). Isolation má jedno z nejlepších nasvícení a stínů, které jsme mohli v hrách vidět. Hra světla a stínů je překrásná, vše je jako živé. Občas jsem měl pocit jakéhosi přikrášleného fotorealismu, odkud na hráče dýchá silná, hustá atmosféra. Modely postav, animace, textury ale naopak občas působí jako kdyby hra byla i pět, možná více let, stará. Vetřelec ale není žádné technické demo a navíc je i velmi nenáročným titulem, který nezavaří vaše mašinky. Ani procesor, ani grafická karta se vám kuckat nebudou. Důkazem může být má podtaktovaná grafická karta, která zvládá hru na padesát snímků za vteřinu při taktů jádra 350 Mhz a 500 Mhz u pamětí. Vše na plné pecky. Podobně se hra chová i u procesoru. Titul tak spustíte (a užijete si) i na nějakém průměrném notebooku se základní, dedikovanou grafikou.

Ve hře je namapováno ovládání pro ovladač z 360tky, ale asi se mnou budete souhlasit, když řeknu, že hru je nejpříjemnější smažit s klávesnici a myší. Nepovedené obraty s analogovou pákou během šokujících momentů dost naštvou.:)

Celkově jsem měl z Alien: Isolation rozporuplné pocity. Hra je tématicky perfektní, stealth systém ale maličko pokulhává a ne vždy jde vše, jak byste čekali, což může být ale pro někoho i plus. To samé se dá říci o frustrujícím systému ukládání pozic, ale zde je to pochopitelně pro udržení tenze, navíc třeba první Alien vs Predator neobsahoval žádné ukládání. Zábavy si užijete přibližně patnáct až dvacet hodin na střední obtížnost. Pokud vlastníte Nostromo edici hry, k dispozici jsou i dvě DLC, ve kterých hrajete za členy původního týmu Nostroma. DLC jsou velmi krátká a to přibližně třicet, čtyřicet minut, ale čekejte velmi uspokojující zážitek, pokud jste fandové filmu. Podtrženo sečteno. Alien: Isolation je velmi dobrou hrou, která potěší fandy scifi o monstru z vesmíru a fanoušky čistých stealth akcí. Ona negativa jsou jen pro velké hnidopichy a berte je s rezervou. :)

Pavel Kovalančík

Související články

Články tohoto autora

Reklama
Přidat stránku jako domovskouPřidat do oblíbených
Reklama
| optimalizace PageRank.cz | Recenze-her.cz - češtiny, návody, videa | Czin.eu