Middle-earth: Shadow of Mordor - PC Recenze

Middle-earth: Shadow of Mordor - PC Recenze

5.10.2014 Nejlepší Pán prstenů na počítače!

Tolkien by byl hrdý. Middle-earth: Shadow of Mordor je titul, který vychází jednou za pár let. Více v recenzi na tento skvost.

Poslat na e-mail | Tisknout |  Sekce: Počítač / Recenze

9 0

Shadow of Mordor jedna z nejlepších fantasy her s otevřeným světem za poslední roky. Navíc s perfektně použitou licencí.

Klady
  • -soubojový systém
  • -audiovizuální provedení
  • -obsah
  • -živý otevřený svět
  • -GRID a hierarchie orků
  • -dobře zvládnuté boje i stealth
Zápory
  • - někdy zlobí ovládání
Nemůžu říci, že bych byl přeborník na tématiku Pána prstenů. Knihy jsem bohužel nedočetl, filmy jsem ale viděl několikrát a hrál i několik titulů s touto tématikou (poslední War in the North, která ale nenabízela otevřený svět jako v případě Shadow of Mordor). A protože mám fantasy obecně rád, na Shadow of Mordor, od studia Monolith pod taktovkou Warner Brothers, jsem se moc těšil. A dodat mohu snad jen jediné. Možná i díky malé mediální masáži a bez přehnaných očekávání jsem natrefil na jednu z nejlepších fantasy her za poslední roky a možná i letošní hru roku.

Příběh je zcela nový a je zasazen před události Pana prstenů. Jako hráč budete ovládat Taliona, elitního gondorského hraničáře, který střeží oblast u Černé Brány, což je severní vstup do Mordoru. Hrdiny se zmocníte ve chvíli, kdy prakticky umírá rukou Černé ruky, jednoho ze Sauronových pohunků. A aby toho nebylo málo, díváte se, jak vám před očima podříznou ženu i mladého syna, který se také chtěl stát hraničářem, jako jeho otec. Se svou rodinou se ale nesetkáte a věčný pokoj také nenaleznete. Objevíte se někde mezi životem a smrtí a vaším společníkem se stane tajemná zářivá postava, která si také nic nepamatuje a která vás ale, na druhou stranu, umí vrátit do světa živých a nejen to. Vaším primárním cílem je tedy zastavit Sauronovy legie a najít mír pro odchod z tohoto světa, abyste se setkali se svými nejbližšími.

Shadow of Mordor, dále jen SoM, toho ale nabídne později mnohem více. Prakticky hned máte přístup do celého prostředí oblasti Udunu u Černé Brány. Není to ještě vyprahlá pustina, kterou známe z knih a filmů. Idylické místo pro dovolenou to sice nebude, ale narazíme na nějakou tu vegetaci a mírně svěží vzhled je velmi příjemný pro alternativní náhled do tohoto univerza. Druhá velká a mnohem živější a ještě zelenější lokace, ke které se dostanete později, je blízko Západního moře – Numen, kde budete pomáhat čarodějce a královně a nejen jí... Subjektivně zde ale strávíte tak ¼ celkové herní doby. Alespoň toto platilo v mém případě.

A jak se to vlastně hraje a jaké jsou mechanismy hry? Velmi zjednodušeně se dá hra označit o jakýsi mix nových Batmanů a Assassin's Creed. Orientujete se pomocí mapy, na které máte vyznačené cíle nebo důležité předměty. Také zde existuje rychlé cestování, ale jen pokud objevíte a vyšplháte na stříbrné věže. Zde se znovu objevíte i pokud nešťastně zahynete. Hra má určitě mnohem blíže k první zmíněné hře. I když si spoustu plížení, šplhání, skrývání také užijete, alfou a omegou SoM je soubojový systém a brutální porcování drsných Uruk-hai.

SoM má mnoho RPG prvků. Byť vylepšujete prakticky jen bojové dovednosti, kouzla jako taková zde nehledejte. Strom dovedností obsahuje pět větví. Jednotlivé schopnosti odemknete buď postupem v příběhu nebo většinu z nich za pod, který získáte díky zkušenostem z bojů. V bojích získáváte i body „síly“, které po čase odemknou další úroveň ve stromu. Příjemný je fakt, že po odemčení dalšího levelu jsou skilly opravdu mnohem silnější a necítíte, že by tam byly jen proto, aby tam prostě něco bylo. Dále vylepšování čeká obecnější prvky například velikost vašeho zdraví a zde doporučuji věnovat péči tomuto atributu, pokud neumíráte rádi. Soustředění slouží pro zpomalení času v režimu pro lukostřelbu. Můžete si také zvýšit počet šípů a počet slotů pro runy v meči, dýce (což je zlomený meč...) a luku. Jsou zde ještě velmi drahé speciální schopnosti, ale osobně nedoporučuji kupovat. Nejsou potřeba, jejich cena je velmi vysoká, a nějakou dobu trvá, než je zase můžete použít. Pak zde máte runy, které lze vkládat do vašich zbraní a umožní například obnovení zdraví po zabití protivníka aniž by vás někdo uviděl. Může to být surový upgrade vašeho poškození o jisté procento. Run je ve hře několik typů, od obyčejných, které mají malý bonus, až po epické, které mění výsledek soubojů.

Souboje jsou prakticky shodné jako u Batmana. Pokud nezaměříte sami, Talion si najde blízký cíl. Na ten můžete použít velmi pestrou škálu různých útoků, které si postupně odemykáte. Při soustavném útočení a nepřijímání nepřátelských útoků stavíte komba, díky kterým můžete provádět i okamžité exekuce nepřátel. To vše silně explicitně, brutálně s hektolitry krve a usekanými hlavami (paradoxně nelze useknout jiné končetiny) nebo mečem zasazeným hluboko v krku, trupu apod. Tento instantní typ zneškodnění se velmi hodí na orky s velkými štíty, přes které se jen tak nedostanete a zejména na kapitány nebo vůdce jednotlivých orčích klanů. Drsných animací je spoustu a neokoukají se. Navíc pokud se daří, vše vypadá jako krásný a krvavý tanec. Animace na sebe navazují velmi plynule a vše je opravdu ladné. Pro souboje budete moci využít také některé šelmy pro srážení orků z jejich hřbetu. „Mounti“ však zde hrají druhé housle a spíše se hodí jako občasný dopravní prostředek.

Zmínil jsem vůdce orkských klanů a jejich „důstojníky“, kteří mají ve hře zásadní roli. Tak za prvé, jsou to speciální jednotky s výjimečnými atributy. Na některé nemusí vůbec fungovat určitě vaše útoky a strategie. V nejhorším případě žádný útok a musíte najít alternativu, jak se jich zbavit. U jistých orků je to téměř nemožné. :-) Naopak, někteří mají i svou slabinu, takže je sprovodit ze světa můžete jedním šípem nebo třeba šikovným skokem z výšky a zasažením smrtícího úderu. Tyto jejich slabosti, i identitu samotnou, se dozvíte přes získání informací od tzv. červů - práskačů. To jsou orkové se zelenou ikonou nad hlavou, která vám říká, že tenhle zelenáč něco ví. Použít je můžete i na „vyhrožování smrtí“ Můžete tak posílit někoho z vůdců. Bude sice trošku ostřejší, bude mít okolo sebe silnější skupinu orků, ale také bude existovat větší šance na vypadnutí epické runy pro vaše zbraně, pokud neřády zdoláte. Vůdce, na kterého to chcete zkusit najdete na obrazovce připomínající „šachovnici“ nebo chcete-li grid. Někteří orkové, které zde najdete, jsou jen stíny. Pomocí vymlácených informací je odkryjete a víte, na koho útočit a jak.

Grid má však další účel a je trošku škoda, že se tato koncepce objeví až v asi třetí pětině hry. Pokud nějakého vůdčího Uruka porazíte, nemusíte ho nutně jen rozporcovat, ale klidně využít jeho a ostatní orky z jeho bandy k postupu ve hře. V gridu mu můžete dát i příkaz zaútočit na jinou bandu orků. Konflikty mezi skupinami jsou standardní záležitostí osobní prestiže a ega. Takto si vytváříte i nové mise. Takto mi jedna skupina pomohla s, jinak pro mne, nezdolatelnou bandou. Zajímavostí také je, že pokud vás zabije nějaká tlupa, její vůdce se stane silnějším. Bohužel je zde celkem brzký maximální limit, takže pokud několikrát selžete, nemusíte až tak moc truchlit, protože se to dříve nebo později povede. Pokud by byl mnohem silnějším, možná by si hráč potyčku dvakrát rozmyslel a raději to vzal oklikou. Nevadí.

Hra také dává velký důraz na kradmé plížení. Je hodně způsobů jak se někoho zbavit tiše, aniž byste o tom kohokoliv informovali a vzbudili rozruch. Pokud jste fanda stealth akcí, i zde budete v sedmém nebi. Šplhat můžete prakticky na všem. Díky možnosti přilákat orky si tak můžete připravit mnoho pastí. Jednou si někoho přilákáte za roh, kde vyšplháte o dvě úrovně výš, abyste se na chudáka spustili s dýkou v ruce. Jindy jste zavěšeni za okraj mostu a když někdo projde okolo, šup, stáhnout a shodit. Ideálně, aby to neviděl někdo jiný, jinak vás čeká poplach a pak rychlý úprk nebo velmi intenzivní bitva. K tichému zabíjení ale nemusíte nutně používat jen dýku. I luk umí být velmi účinný a univerzální. Také díky schopnosti, kdy si při zaměření zpomalíte čas. Často ho tak využijete, když se někoho rychle zbavíte, ale jiný ork to uvidí. Než spustí alarm nebo se vůbec zorientuje, je dobré mu jeden šíp do jeho zelené lebky poslat a mít klid.


SoM obsahuje mnoho vedlejších misí zaměřené na zbraně. Zklamalo mne však to, že pro zpřístupnění mnoha z nich musíte mít odemčenou konkrétní dovednost. Těch na konci hry budete mít více než dost, ale při proplouvání titulem je to omezující i díky kolísavé křivce obtížnosti. Začátek hry je velmi snadný, poté nastává fáze, kdy chvíli dostanete na budku každých pět minut a konec to různě střídá. Odvíjí se to od toho, na kterou bandu narazíte a jak vás zklame ovládání v klíčových momentech. Velmi často se mi stalo, že jsem se zasekl v rozích, jindy mi postava samovolně šplhala v jiném směru, než jsem zvolil. Jindy jsem nebyl schopen přeskočit překážky, které by neměly představovat sebemenší zádrhel. Ovládání pohybu nejvíce naštve při stealth misích, kdy nesmíte být spatřeni. Pokud vás někdo uvidí, protože postava sešplhala na špatnou stranu zdi (tedy tu, kde jsou okové), moc to nepotěší, protože následuje opuštění mise, pro kterou si musíte zajít na původní místo. Rychlý restart vedlejší mise zde není, jen v hlavních misích. V přímých potyčkách se může stát, že nabitou exekuci prostě vyberete na špatnou postavu. Místo obrněného Uruka s obřím štítem, kterého byste rozšmelcovali jedním stisknutím, nebo dokonce kapitána, který vás umí sestřelit na dva útoky, často sejmete obyčejného posluhovače, který jinak nepředstavuje sebemenší problém. Tento neduh se dá částečně eliminovat lepší strategií boje s rozumným pohybem po bojišti.

Kromě postupu v příběhu, za který by se asi ani pero pana Tolkiena nestydělo, zde odkrýváte jiné skutečnosti a historii postav, které ve hře potkáte, byť jich není mnoho, nebo postav zcela cizích a z jiných časů. Obvykle buď díky elfímu obrazu, který skládáte jako puzzle. Vše je velmi chytlavé a zajímavé. Nudit se nebudete. U artefaktů si přečtete popis, k čemu byl používán a jak starý je a navíc je u něj i dialog různých postav, které jej používali. Občas k těmto předmětům prohodí i váš tajemný pomocník, díky kterému jste nesmrtelní (a maximálně využíváte jeho věže jako obnovující checkpointy).

Na špičkové úrovni je audiovizuální stránka titulu. Dabing s hudbou a zvukovými efekty je perfektní a opravdu není nic, co by se dalo vytknout. Třeba sýpání a dech jedné postavy byl až k neuvěření. Kvalita je znát i díky rozumným a chytrým dialogům a dobře napsaným postavám. Talion je drsným hraničářem, který si ale na nic nehraje. Na své pouti také potkáte trpaslíka, který i přes nepřízeň osudu má stále pozitivní nadhled a oplývá jakousi nevinností. Talion si jednou pomyslel při komunikaci s tímto trpaslíkem, že snad musí být hloupý, tvrdohlavý nebo snad obojí. Bylo to veselé a pěkné. Ale vše dávalo smysl. Mimochodem, trpaslíci se zdají nezasažení zlou Sauronovou mocí i proto, že jsou tvrdohlaví jako kámen. Magie a čáry na ně mají menší účinek. I samotní a někdy tupí orci jsou ukázkou, jak perfektně mohou být jejich role napsány. Dokonce to jde tak do detailů, že jeden z vůdců Uruků, nevzpomínám si na křestní jméno, měl přízvisko sběratel uší. Samozřejmě jste na něm viděli amulet s ušiskama. Jiný ork u jehož jména jste viděli „kanibal“, byl celý od krve. Jiný si liboval ve skarifikaci těla, které bylo poseté jizvami. Každý Uruk je tak osobnost. Těchto detailů je zde opravdu mnoho. Navíc někteří chytřejší mají sofistikovanější projev, jiní jsou opravdu i primitivní a to poznáte podle jejich řeči. Trošku mne mrzí, že nepoužívají nějaký svůj dialekt (s titulky), ale angličtinu. I tak jsou uvěřitelní. Za vypíchnutí stojí i kvalita poměrně častých renderovaných animací. Vždy se mluvilo o studiu Blizzard, jakožto mistrech filmečků. Monolith se jim tímto titulem minimálně vyrovná, ale spíše bych řekl, že je snad i předčí. Bravo.

U mnoha her se dnes mluví jako o next-genu. Upřímně, tohle mi přijde jako první hra, která si ono označení opravdu zaslouží, na rozdíl od Dead Rising 3, které nedávno vyšlo a považuje se také za hru nové generace. Mírný problém se SoM jsem měl s nasvícením a stíny scény. Stíny by měly být mnohem temnější. Určitě by to hře prospělo, ale třeba chtěli tvůrci hru světlejší. Však on se snad nějaký grafický mód objeví (například SweetFX)... Na druhou stranu, modely a pohybové animace postav patří mezi to nejlepší, co se ve videoherním průmyslu objevilo. Profíci z Monolith (Blood, Shogo M.A.D., Gorky 17, Alien versus Predator 2, No One Lives Forever 2) mají mnoho zkušeností. Je to znát a myslím, že patří mezi nejlepší studia, ne-li to nejlepší, které se dnes a v minulosti v branži pohybuje. Pochválit musím krásné obličeje s kouzelnou mimikou, živýma očima a velmi dobře zmáknutou synchronizací rtů. Některé scény vypadají téměř fotorealisticky. Speciálně až potkáte jednu blonďatou elfku.

Všechna ta krása si ale vybere svou daň. Pro hraní je doporučen počítač s i7 a HD7950. Realita je reálně někde jinde. Procesor vám bohatě stačí někde na úrovni i3, hra dává však zatápět grafické kartě (obvykle je tomu naopak u sandboxových titulů). Na R9 280x běžel titul v devadesáti procentech nad čtyřicet snímků za vteřinu, ale některé momenty šly výjimečně i pod třicet. Třicet je mimochodem pevný limit na konzole a na pc, pokud zapnete vertikální synchronizaci. Ta však subjektivně výkon ještě o něco srazí. Vývojáři však spolupracovali s Nvidií, je tedy možné, že se na oněch kartách bude hra hýbat svižněji. Tak jako tak, jedná se o velmi krásný a náročný titul.

Nemám ponětí, jak je tomu u konzolí, ale minimálně u PC verze nemohu zatím doporučit gamepad. Hra se s ním ovládá samozřejmě nejlépe, ale je problém u QTE, tedy situací, kdy je vyžadováno zmáčknutí nějakého tlačítka v daném krátkém okamžiku. Problém není v tlačítkách, ale v době pohybu analogové páčky. Kurzor se v takových situacích pohybuje opravdu pomalu a ve většině případů z nich nelze uspět. Tento problém neexistuje pokud využijete kombinaci myši a klávesnice. Zde je plus i v lukostřelbě, kdy se ty headshoty přeci jen dávají snáze a rychleji.

Hře se nedá upřít nabušenost vedlejším obsahem. Pokud vám jde jen o hlavní příběh, nic vás nenutí ho nehrát. Omáčka okolo v podobě odhalování historie Mordoru je ale tak chytlavá, že prostě hru musíte hrát, než budete mít vše hotové a posbírané. Na všechny předměty nebo artworky se také můžete podívat kdykoliv v menu, stejně jako na váš postup a krásné artworky. Je to taková maličká encyklopedie. Zatím mám hru dohranou, nalezené všechny předměty a poskládán obraz, ale je zde ještě několik úkolů, které bych rád splnil. Navíc, bitvy s orky jsou prostě perfektní a baví neustále. Čas mnou strávený ve hře zatím dosahuje nějakých třicet pět hodin a jistě tak deset patnáct přibude. Dohrání hlavního příběhu by zabralo asi okolo deseti až patnácti hodin. Tímto to ale nekončí. Hra ještě obsahuje režim Trials of War, kdy nedostáváte zkušenosti, ale skóre, které si můžete porovnávat na internetu s jinými hráči. Schopnosti a runy se vám přenášejí z příběhového režimu a vice versa.

Titul Middle-earth: Shadow of Mordor je silně nadprůměrným titulem. Nebýt několika drobností, které se týkají ovládání, byla by to perfektní hra. Každopádně, pokud jste fandy čehokoliv ze světa LOTRu, nebo máte rádi fantasy či propracované souboje a stealth, tahle hra je jasná volba.

Pavel Kovalančík

Související články

Články tohoto autora

Diskuse



Titulek   Jméno Datum
 Podporte Nas  Darras Heidi  21.1.2017 06:01:31

Zobrazit vše   Zobrazit vybrané   Vložit příspěvek



Reklama
Přidat stránku jako domovskouPřidat do oblíbených
Reklama
| optimalizace PageRank.cz | Recenze-her.cz - češtiny, návody, videa | Czin.eu